Okouzlily vás miniaturní stromky v misce? Pokud byste chtěli svůj domov ozdobit živým uměleckým dílem, pojďte se podívat na návod, jak pěstovat bonsaje od A do Z.
Co je to bonsai
Bonsai nebo také bonsaj je název pro umění miniaturizace stromů, které sahá přes stovky až tisíce let do minulosti. Úplné počátky se však přesně určit nedají. V překladu bonsai doslova znamená strom v misce. Ten se tvaruje speciálními technikami tak, aby vypadal jako starý strom, ale nikdy nedosáhl velikosti klasického stromu. Ideálně má plnou korunu, silný kmen a výrazné větvení. U některých stromů se po několika letech můžete dočkat i květů a miniaturních plodů.
Přestože je dnes pěstování bonsají spojované zejména s Japonskem, pochází toto pěstitelské umění původně z Číny. Ještě dříve ale stromy v nádobách pěstovali v Indii. Do Evropy se tento styl pěstování dostal až na přelomu 18. a 19. století, nicméně větší popularity se mu dostalo až po konci druhé světové války, kdy si sem vojáci přivezli bonsaje jako válečnou kořist.
Vypěstovat ze semínka nebo koupit?
Při pěstování bonsají se nejprve musíte rozhodnout, jestli navážete na předchozí tvarovací práce, nebo začnete úplně od nuly.
Vypěstovat bonsaj ze semínka je určitě levnější, ale také náročnější. Než ji upravíte do tvaru, který připomíná miniaturní strom, zabere to v rozmezí 3–5 let. V Japonsku kultivace vzrostlých stromů zabere klidně i několik generací. Na druhou stranu se na tom ledacos naučíte a nemusí vás tolik mrzet, když se první pokusy nevydaří.
Pokud chcete už vzrostlejší bonsai, bude pro vás výhodnější pořídit si již předpěstovaný stromek z květinářství. Bez předchozích pěstitelských zkušeností však riskujete to, že rostlinu nesprávnou péčí zahubíte. Což při ceně starších stromů není nic příjemného.
Další řešení nabízí kompromis, kdy si pořídíte netvarovaný stromek. Ten je levnější než předpěstovaná bonsaj, ale zároveň nemusíte roky čekat, než povyroste. Tvarovat a prostříhávat lze začít hned. Rostlinka ale nebude nikdy tak dokonalá, jako kdybyste ji začali kultivovat hned po vyrašení ze semínka. Také se nehodí pro pěstování úplně miniaturních stromů.
Výběr bonsaje podle klimatických podmínek
Výběr vhodné bonsaje není jen otázkou estetiky, nejdůležitější je zaměřit se na to, jaké podmínky jí můžeme nabídnout. Protože pokud nebude mít rostlina vhodné podmínky, mohla by po čase uhynout.
Úplně základní kritérium pro výběr bonsaje je její umístění. Některé druhy dřevin jsou vhodné pro umístění ven, jiné zase pro pěstování v interiéru.
Venkovní bonsaj vytvoříte prakticky z jakéhokoli stromu, který v našem klimatu běžně roste venku. Pro interiérové pěstování pak zvolte ty rostliny, které potřebují teplejší klima a jediná možnost pěstování je jejich umístění uvnitř.
Dále se pak zaměřte na to, jestli na vybraném místě máte přímé sluneční světlo, rozptýlené světlo nebo polostín. Zatímco některé druhy milují spoustu světla, další by přímé polední slunce mohlo spálit.
Rostliny, které se hodí jako pokojové bonsaje
- Fíkusy patří mezi nejběžnější pokojové bonsaje. Nejen proto, že dobře vypadají, ale také díky své nenáročnosti. Jen pozor na průvan, na ten reagují shozením listů. Takto mohou reagovat i na změnu stanoviště, proto není dobré je často přemisťovat. Fíkus vyžaduje dostatek rozptýleného světla a vždy je potřeba ho mezi zálivkami nechat proschnout. Přemokření by způsobilo uhnití kořenů.
- Tlustice (portulacaria afra) je další vděčnou rostlinou pro začátečníky. Nejlépe se jí bude dařit na přímém nebo rozptýleném světle. Se zaléváním ovšem opatrně. Tady platí, že méně je někdy více.
- Buxus také patří mezi nenáročné rostliny, na které si troufnou i začínající pěstitelé. Vyžaduje světlé stanoviště a dostatečnou zálivku.
- Bambus je skvělý jako bonsaj pro méně trpělivé pěstitele. Roste totiž velmi rychle. Dařit se mu bude v dostatku světla, případně zvládne i polostín. Pozor ale na zálivku, půda nikdy nesmí vyschnout.
Mezi další pokojové bonsaje patří například cesmína (ilex), australská třešeň (eugenia), olivovník, čínský jilm i řada dalších.
Jaké rostliny lze pěstovat jako venkovní bonsaje
Venkovní bonsaje vytvoříte prakticky z jakékoli dřeviny, která vydrží naše klimatické podmínky. Z listnatých stromů se dají dobře tvarovat javory, lísky, ginko biloba nebo třeba morušovník. Z jehličnatých je pak oblíbený jalovec, borovice nebo modřín.
U listnatých stromů pozor na přímé slunce. Malé listy v sobě neudrží tolik vody jako klasické stromy, proto jsou náchylné na spálení. U jehličnatých stromů je pak potřeba dávat pozor na přemokření. Půda musí mezi zálivkami nejprve vyschnout.
Základní nářadí pro péči o bonsaje
Na pěstování bonsají potřebujete jen několik základních nástrojů, které vám pomohou stromek tvarovat tak, jak potřebujete.
V pěstitelské výbavě vám nesmí chybět kvalitní nůžky s krátkou úzkou čepelí na zastřihování větviček. Ze začátku si klidně vystačíte i s nůžkami na manikúru.
Na větší větve budete potřebovat zahlubovací kleště, se kterými snadno odstřihnete větev až u kmene. Na stříhání kořenů je dobré mít ještě kleště s jemnějšími a užšími čelistmi. A do třetice pak oceníte kleště na stříhání drátu, který je potřeba ke tvarování. Na to postačí obyčejné štípačky. Nikdy však drát nestříhejte kleštěmi, kterými stříháte živé části bonsaje, poškodili byste si čepel a následně i samotnou rostlinu.
Další nezbytností jsou pak tvarovací dráty, které seženete v řadě tlouštěk i provedení.
Pokud byste bonsajím propadli naplno, oceníte ve výbavě také jemnou pilku, roubovací pásku, síta na přesívání zeminy a mnoho dalších vychytávek.
Jaký vybrat květináč
Vhodný květináč je pro pěstování bonsají naprosto klíčový. Na rozdíl od klasických pokojových rostlin je totiž potřeba květináčem omezit bonsaj v růstu. Další rozdíl je v tom, že se zemina vrší k okraji a někdy i nad okraj květináče. Jestli zvolíte hranatý nebo kruhový tvar, záleží jen na vašem vkusu.
Nejčastěji se používají mělčí a širší květináče, ve kterých docílíte toho, že bude bonsaj růst vzpřímeně. Pokud byste chtěli vytvořit kaskády, je lepší zvolit hlubší nádobu.
Správný květináč na bonsaj musí mít také odtokové díry, kterými vyteče přebytečná voda. S květináčem proto vždy také pořiďte vhodnou podmisku, kam přebytečná voda odteče.
Výběr vhodného substrátu
Stejně jako jakákoli jiná rostlina, i bonsaj potřebuje kvalitní zeminu pro získání potřebných živin. Také je potřeba, aby substrát dobře absorboval vodu, ale zároveň ji v sobě nezadržoval, aby nedocházelo ke hnilobě, a umožnil okysličování kořenů. Důležité je, aby byl substrát vzdušný a umožnil rostlině tvořit co nejvíce drobných kořínků.
Pro začátek uděláte nejlépe, když si koupíte v zahradnictví nebo v hobby marketu substrát určený přímo na bonsaje. Jakmile se trochu zdokonalíte, můžete si ho namíchat sami tak, aby vyhovoval co nejvíce potřebám konkrétní rostliny.
Pokročilí pěstitelé používají například substrát z páleného jílu (Akadama), který je optimální pro růst kořenů. Neobsahuje ale žádné živiny, ty je potřeba přidávat do zálivky.
Přesazování
Pokud jste si pořídili vzrostlejší rostlinu, která ještě nebyla tvarovaná jako bonsaj, je potřeba ji v první řadě přesadit. Takové rostliny totiž bývají zasazené v substrátu, který není pro bonsaje vhodný, to samé platí o květináči. Když už budete mít rostlinu venku z květináče, mrkněte na kořeny. Jakékoli zahnívající části odstraňte.
Přesazení se vás bude týkat i v případě, že si bonsaj pěstujete od semínka, nebo jste zakoupili už vzrostlejší rostlinu. Kořeny totiž po čase zaplní květináč a nemají kam růst.
Jak často a kdy přesazovat
Jak často bonsaje přesazovat? Mladé stromky je dobré přesazovat každý rok, starší rostliny pak jednou za 2–3 roky. Venkovní bonsaje přesazujte začátkem jara před hlavním obdobím vegetace. U pokojových bonsají, které nezimujete, není potřeba čas dodržovat tak striktně, ale i tady je lepší přesazovat na jaře, kdy je rostlina plná síly.
Jak poznat, že je potřeba přesazovat
Že je čas přesazovat poznáte, jakmile si na okrajích misky všimnete husté kořenové plsti, kořeny začnou strom zvedat ven z misky nebo když má bonsaj malé přírůstky či příliš světlé listy.
Jak na přesazení bonsaje krok za krokem
Zatímco u pokojovek je potřeba přesazovat do většího květináče, misky na pěstování bonsají se nemusí měnit dlouhé roky. Ideálního poměru velikosti stromu vůči misce dosáhnete, když výška misky bude stejná jako průměr kmenu a délka misky bude nějakých 5/7 výšky stromu. A proč se tedy přesazuje, když se květináč nemění? Je totiž potřeba vyměnit zeminu a zastřihnout kořínky.
Vyjměte bonsai z květináče a ten důkladně umyjte. Pomocí dřevěné hůlky odstraňte z kořenového balu alespoň polovinu původní zeminy. Čím více se jí povede odstranit, tím lépe. Přebytečnou zeminu můžete také opláchnout odstátou vodou.
Abyste vytvořili místo na novou zeminu, přichází na řadu zkracování kořenů. Pomocí kleští zkraťte velké kořeny, nikdy ovšem nezkracujte všechny naráz. Kdybyste jich totiž ustřihli moc, neměla by se rostlina jak vyživovat.
Ideálně zastřihujte tak, aby výsledkem byla hustá síť drobných kořínků. V té je dobré ponechat několik velkých kořenů, které rozprostřete v misce naplocho. Po čase budou tvořit část kmene, která plynule přechází do kořenů.
Vždy zkracujte jen ostrými a čistými kleštěmi. Větší rány pak raději ošetřete štěpařským voskem, který zabrání vzniku hniloby.
Jakmile budete mít ostříháno, připevněte na odtokové díry plastovou síťku, která se postará o to, že zemina zůstane v květináči a nebude se drolit ven. Pak na dno nasypte drenážní vrstvu, rozprostřete kořeny a zasypte vhodným substrátem.
TIP: Před přesazováním zalévejte rostlinu méně. Suchá půda se z kořenového systému lépe odděluje.
Tvarování
Vzhledu letitého členitého stromu dosáhnete díky tvarování. To se skládá ze dvou hlavních činností – střih a drátování. Některé druhy lze tvarovat ještě zmenšováním listů.
Než se dáte do tvarování, vyberte si pohledovou stranu. V ideálním případě z pohledové strany netrčí žádná větev přímo proti vám. Jakmile máte stranu vybranou, načrtněte si (aspoň v myšlenkách), jak by bonsai měla vypadat.
Existuje hned několik stylů tvarování, ze kterých lze vybírat:
- Vzpřímený, kdy směřuje kmen kolmo vzhůru.
- Volně vzpřímený, kdy je kmen lehce zvlněný a jinak směřuje vzhůru.
- Šikmý styl představuje bonsaj ve větru, takže je kmen výrazně zešikmený.
- Polokaskádový znamená, že je kmen vodorovný nebo ohnutý k zemi.
- Kaskádový má kmen ohnutý pod úroveň zeminy a má tím pádem vrchol kmene pod úrovní květináče.
Střih
Výhony, které nesedí do vaší představy dokonalého vzhledu, je nejlepší ustřihnout ostrými nůžkami. Stejně tak zkraťte příliš dlouhé výhony i ty nedostatečně rozvětvené. Právě díky střihu se výhony začnou větvit. Aby se do stromu nedostala infekce, ošetřete rány štěpařským voskem. V případě, že ho nemáte, použijte skořici, která zabrání růstu patogenů.
Drátování
Směr růstu a tvar větví můžete velmi dobře upravit pomocí drátů. Nejlepší je pořídit rovnou dráty určené přímo na bonsaje. Jejich výhodou je, že dobře drží tvar a strom nijak nezraňují.
Vždy je lepší používat různé tloušťky drátů. Drátovat začínejte od spodní části stromu po tu horní, stejně tak od nejsilnějších větví ke slabším.
Dráty ponechte namotané, dokud nebude kmen nebo větev držet požadovaný tvar. To trvá v řádů měsíců, zabrat to může třeba i rok. Pravidelně proto kontrolujte, jestli dráty neotlačují kůru, v horším případě, jestli do ní nezarůstají. Pokud je drát těsný a větev stále nedrží v určeném tvaru, musíte ho namotat znovu.
TIP: Pokud chcete větývku ohnout více, rozhýbejte ji nejprve prsty do všech směrů a pak až začněte tvarovat pomocí drátu.
Zmenšování listů
U většiny rostlin se listy postupně zmenší samovolně. Můžete tomu však i pomoct pomocí defoliace, tedy odlistěním. To provádějte jen v období vegetačního růstu u zdravých a dobře prokořeněných bonsají. Ty před zásahem pohnojte, aby měly sílu vytvářet nové listy.
Pro zmenšení listů odstraňte čepele listů ostrými nůžkami, řapík ideálně ponechte. Nestříhejte všechny listy, ale přibližně každý sedmý list nechte celý.
Ne každý strom je ale pro tento zásah vhodný. Dobře ho snášejí například javory, habry a lípy.
Zalévání
Bonsaje se pěstují v mělkých miskách, ze kterých se vláha snadno vypařuje. Rostliny, které vyžadují více vody, zalévejte v letních měsících často, klidně i jednou za den. V období zimního klidu pak zálivku výrazně omezte. Vždy však záleží, jestli rostlina preferuje vlhčí, nebo sušší půdu.
Ideální je zalévat dešťovou vodou, ale stejně dobře poslouží i odstátá kohoutková voda v pokojové teplotě.
Hnojení
Nový substrát obsahuje hnojiva, která vydrží bonsaj vyživovat pouze okolo půl roku, a tak je po této době potřeba do zálivky přidávat hnojivo. Ideálně pořiďte hnojivo přímo na bonsaje, chybu ale neuděláte ani s univerzálním hnojivem.
Tekutým hnojivem je potřeba na jaře a v létě, tedy v období růstu, hnojit jednou za dva týdny, v zimních měsících pak stačí jednou za měsíc, u venkovních hnojení vynechejte úplně.
V případě, že byste nechtěli myslet na pravidelné přihnojování, zvolte hnojiva v pevné formě, která stačí aplikovat jednou za půl roku.
Zimování
Univerzální návod na zimování bonsaí neexistuje. Vhodné podmínky se odvíjí od klimatických podmínek, ze kterých rostlina pochází, i na její kondici.
Pokojové bonsaje zazimovat ani nemusíte. Některé druhy ale prosperují lépe, když dodržujete podmínky podobné původnímu klimatu.
Bonsaje před zimováním zalijte a pak je chraňte před velkými výkyvy teplot i přímým sluncem. Opadavé stromy zimu klidně přečkají i bez světla. Proto je můžete částečně zahrnout listovkou nebo rašelinou, která je ochrání.
U stromů, které budete zimovat ve venkovních podmínkách, myslete na to, abyste je měli zasazené v mrazuvzdorném květináči.
Letnění
Spousta bonsají má rádo letnění. Pozor ale na to, abyste je nedali hned na přímé slunce, které by jim spálilo listy. S letněním je potřeba začít postupně na jaře, když už jsou teploty trvale nad nulou. Koncem léta je pak přeneste zase dovnitř.
TIP: Nezapomeňte na to, že na slunci půda rychleji vysychá a přizpůsobte tomu zálivku.
Teď už máte návod, jak pěstovat bonsaje, nastudovaný v teorii. Nezbývá, než se do tohoto umění pustit prakticky. Jen mějte na paměti, že to chce trpělivost a zkoušet, co vám bude nejlépe fungovat.
