Kýla je nepříjemná zdravotní komplikace, kterou nelze léčit jinak než chirurgickým zákrokem. Vzniká mechanicky, ale na jejím vzniku se může podílet i genetická zátěž. V případě uskřinutí ohrožuje kýla život, a vyžaduje okamžité operační řešení. Podívejte se, jak poznat kýlu (nebo pojmout podezření na kýlu) a přesvědčte se, že není radno si s ní „zahrávat“. Je možná prevence kýly? Kde na těle se může kýla vytvořit? A jak dlouhá je rekonvalescence po operaci? I na tyto otázky tu naleznete odpověď.
Máte-li podezření na kýlu, či jakoukoliv vybouleninu na břiše, v třísle, na stehně, bezodkladně navštivte lékaře! Jedině lékař může provést správnou diagnózu!
Co je kýla
Kýla, označovaná též hernie, je tlakem vytvořený otvor ve svalech, skrze který se do podkoží vyklenují vnitřní orgány. Pokud vznikne kýla na břiše, pak se otvorem mezi svaly (kýlní brankou) dostane do podkoží například kousek střeva.
Jedná se o jakýsi výstupek v podkoží, nad svalovou vrstvou. Je většinou měkká, při uvolnění mizí zpátky pod svalovou vrstvu. Ale při zatnutí svalů se znovu vyklene, může ztvrdnout. Kýla zpočátku bolet nemusí, a v tom je i její zrádnost.
Při uskřinutí se kýla nevrací zpět, ale zůstává skřípnutá mezi svaly, dokonce začíná měnit barvu – tmavne. Přestane tudy totiž proudit krev, uskřinutá tkáň i části orgánů začínají odumírat. A to je alarmující stav vyžadující okamžité řešení formou operace.
Jak vzniká kýla
Jaké jsou příčiny kýly? Vždycky mechanické. Příliš velký tlak na svaly. A ty se rozestoupí, takže mezi nimi mohou ven proklouznout vnitřní orgány, na které je tlak vyvíjen také. O kýle jste pravděpodobně slyšeli nejčastěji v souvislosti s přílišnou fyzickou zátěží – zvedání těžkého břemene. Ale není zdaleka jedinou příčinou.
Kýla vzniká i při běžných denních činnostech, jako je například vyprazdňování. Pokud je stolice příliš tuhá a člověk musí příliš zatlačit, aby se vyprázdnil, může být i tento (opakující se tlak) nakonec příčinou kýly. Ale ani tím výčet mechanismů, jak kýla vznikne, nekončí. Kýla může vzniknout z těchto důvodů:
- zvedání těžkého břemene
- zácpa
- chronický kašel
- těhotenství
- tlak při močení (u mužů při problémech s prostatou)
- obezita, zejména na břiše
- vrozená kýla (řeší se brzy po narození)
- genetické dispozice pro vznik kýly – zděděné sklony pro tvorbu slabšího vaziva.
Kdo může „dostat“ kýlu
V podstatě kdokoliv. Opravdu. Kýla je sice většinou záležitostí oslabených jedinců, tudíž malých dětí, žen po porodu, seniorů či osob s obezitou v břišní oblasti. Ale může vzniknout i u štíhlých osob, které pravidelně sportují. Jen se vyklene jinde.
Stačí jediný neuvážený pohyb, případně dlouhodobější přetěžování na přirozeně slabém místě. Jistě jste již mnohokrát zaznamenali, že sportovci odstoupili ze závodu nebo zápasu pro tříselnou. I trénované tělo může podlehnout příliš silnému mechanickému působení.
Jaké jsou příčiny a spouštěcí mechanismy kýly
Příčiny kýly už tu zazněly: příliš velký jednorázový nebo opakovaný tlak. Svalové snopce, které jsou (zejména na břiše) propojeny jen tenkou membránou, se rozestoupí – a pokračující tlak způsobí vytlačení vnitřní části organismu, především břišních orgánů ven do podkoží. Právě tou vytvořenou mezerou mezi svaly.
Vznikne kýlní výduť, výstupek v podkoží, který je hmatatelný především při zatnutých svalech. Při relaxaci svalů se ztrácí zpátky do nitra těla. Kýlu vůbec nemusíte cítit, nebo pobolívá jen mírně. Uskřinutí kýly, kdy se výduť nemůže vrátit zpět, však způsobuje ukrutné a ostré bolesti.
Jaké je složení výstupku, v němž kýla je?
Asi už si tipujete, co v kýle bude. Vedle vnitřních orgánů, co se kýlou vyklenou, je v ní i tělní tekutina. Ale kýla má i svůj obal, který se nazývá kýlní vak. V případě břišní kýly jde o vyklenutou pobřišnici, což je tenká průsvitná blána. Pobřišnice obaluje většinu orgánů uložených v břiše a vystýlá břišní dutinu.
Rozestoupeným svalům, kterými se vysunuje kýlní výduť do podkoží, se říká kýlní branka. Vnitřní obsah kýly může být ve vaku volně uložen (volná kýla). Ale také může postupně ke stěně vaku přirůstat – pak se jí říká kýla přirostlá. Kýla může být dokonce vnější (v podkoží) a vnitřní (např. brániční kýla).
Které orgány se mohou kýlní brankou dostat do podkoží
V podstatě se jedná o téměř všechny orgány z dutiny břišní. S výjimkou slinivky, která není natolik volně v břiše uložená, aby se mohla vyklenout. V kýle se nejčastěji objeví střevo. Ale výjimkou nejsou ani játra, ledviny, slezina, vaječník nebo žaludek. Žaludek, slezina, játra či třeba ledviny se častěji vyklenují do takzvané brániční kýly.
Druhy kýly, aneb kde na těle se může kýla vytvořit
Podívejme se na nejčastější duhy kýly. Vytvořit se mohou všude, kde jsou pod svaly uloženy vnitřní orgány. Nejčastěji se kýla tvoří na břiše a v tříslech, ale zdaleka to nejsou jediná místa, kde se lékaři s kýlou u pacientů setkávají. Nejčastější typy kýly podle místa, kde se vytvořila:
Břišní kýla
Tato kýla se vytvoří kdekoliv na břiše (mimo pupek a tříslo, to pak jsou specifické typy kýly). Často vzniká v jizvě po operaci, kde je vazivo oslabené. Ale vzniknout může i nad pupeční jizvou (vzniklou po odstřižení pupeční šňůry). Trpí na ni častěji muži.
Ale nevyhýbá se ani ženám, protože právě ženy jsou těmi, komu se břicho během života rapidně mění, především v těhotenství a po něm. Ženy trpí na kýlu po porodu. Vzniknout může už během těhotenství, náročným porodem nebo při přílišné zátěži a nevhodném cvičení během šestinedělí. Projevit se může i jako kýla pupeční. Často na ni trpí obézní lidé a osoby s často se opakující zácpou.
Jak poznat břišní kýlu? Projevuje se jako vyklenutí kdekoliv na břiše, často nebolestivé. Rozměry vyklenutí jsou různé, podle velikostí kýlní branky. Při lehu na zádech a uvolnění těla se vyklenutí ztrácí, ale při zatnutí břišních svalů se znova objeví.
Tříselná kýla
Kýla vznikající v tříslech je zcela nejčastější formou kýly – tvoří až 75 % všech operovaných kýl. Trápí především muže: z 85 % případů. A jen 15 % tříselných kýl se vyskytne u žen. Tříselná kýla vznikne v tzv. tříselném kanálu. Tudy prochází u mužů chámovod. Ženám se může do tříselné kýly vyklenout děložní vaz.
Jaké má tříselná kýla příznaky? Projevuje se jako vyklenutí či vyboulení v třísle, které (pokud není kýla uskřinutá) vleže samo zmizí. Při zatnutí svalů vsedě a vestoje se vyklenutí pravidelně vrací. Zejména u malých dětí (a při specifických podmínkách i u dospělých osob) může dojít k vyklenutí vnitřních orgánů až do šourku nebo velkých stydkých pysků.
Pupeční kýla
Další častou kýlou je pupeční. Asi 10 % operovaných pacientů trpívá kýlou pupeční. Velmi často se týká novorozenců. Místo, kudy prochází u novorozenců pupečník, je totiž značně zeslabeným místem břišní stěny. Ale trpívají jí i ženy v souvislosti s opakovaným těhotenstvím, kdy se pupeční jizva roztáhne a vyklene.
Jak poznat pupeční kýlu? Nad pupkem se vyklene měkký výstupek, který se vleže zase ztratí. Pupeční kýla je většinou nebolestivá, ale může být nepříjemná při intenzivnějším zatnutí svalů. Někdy způsobuje i nadýmání – když je v kýle uvíznuté střevo.
Mnoho žen trpí po porodu na rozestoupení svalů, takzvanou diastázu. Je větším rizikem pro vznik kýly, a proto se diastáza v určitých případech také operuje.
Stehenní kýla
Kýlou, na kterou častěji trpí ženy, je kýla stehenní. Vzniká v městě, kde stehenními svaly prochází stehenní žíla. Stehenní kýla vzniká pod tříselným vazem. Ženy jsou na ni náchylnější nejen proto, že mají svaly obecně slabší, ale zejména pro častější a rychlé změny hmotnosti a vnitrobřišního tlaku, především v těhotenství nebo v souvislosti s přechodem.
Jak poznat stehenní kýlu? Stehenní kýla se projevuje jako měkké vyklenutí v oblasti stehna, kousek pod tříselným vazem. I stehenní kýla může být nebezpečná, protože v případě uskřinutí se tu zablokuje krevní oběh stehenní žíly.
Kýla v jizvě
Kýla v jizvě vzniká nejen v jizvě pupeční, ale i v jakékoliv jizvě po chirurgickém zákroku v břiše. Právě břišní operace jsou rizikovým faktorem pro tvorbu kýly. Kýla v jizvě vzniká v důsledku toho, že jizva povolí, neboť tkáň jizvy již nemá elastické vlastnosti původní břišní stěny.
Kýla po operaci břicha vzniká v 10 – 15 % případů (operací břicha). Jakmile se jizva rozestoupí, může nově vzniklou kýlní brankou (defektem v jizvě) pronikat do podkoží jak tuková tkáň, tak střevo. A klenout se pod kůží.
Jak poznat kýlu v jizvě? Je to celkem snadné: z místa jizvy se klene měkký výstupek, který v odpočinkové poloze většinou mizí (ale nemusí).
Brániční kýla
Jak název napovídá, půjde o kýlu vnitřní, která se na povrchu těla nijak neprojeví. Bránice je hlavní nádechový sval. Přitom její pravá a levá klenba oddělují dutinu břišní od dutiny hrudní. Představte si ji jako svalo-šlachovou blánu, kupolovitě vyklenutou do hrudní dutiny. Brániční kýla vzniká tehdy, když se rozestoupí svaly bránice a kýlní vak, i s obsahem dutiny břišní, se vyklene do mezihrudí.
Jak poznat brániční kýlu? Jen stěží. Způsobuje totiž poměrně běžné potíže, jako je návrat žaludečních šťáv ze žaludku do jícnu (reflux) a pálení žáhy. Pozná ji proto pouze lékař.
Kýla svalového dna pánevního
Spodní část dutiny břišní obaluje pánevní dno. Soustava svalů, které pomáhají nejen v ovládání vylučovacích orgánů, ale také s držením těla, správnými pohybovými návyky a při ochraně vnitřních orgánů těla. I skrze svaly pánevního dna se může vyklenout kýlní vak. Jedná se však o poměrně vzácný typ kýly.
Jak poznat kýlu svalového dna pánevního? Laik ji rozhodně neodhalí.
Spiegelova kýla nebo kýla v pobřišnici
Tyto vyloženě raritní typy kýly vznikají také v břiše. U Spiegelovy kýly jde o výskyt v oblasti zevního okraje přímého svalu břišního (linea semilunaris Spiegeli). A u kýly v pobřišnici pak o vyklenutí vnitřních orgánů do vývojem dané výchlipky pobřišnice v dutině břišní.
Jak poznat tyto raritní kýly? Spiegelova kýla může být hmatná na povrchu břicha, ale kýla v pobřišnici nikoliv. Tu dokonce lékaři objeví většinou až během operace dutiny břišní (operace z jiné příčiny, než je kýla).
Jak poznat kýlu
Shrňme si výše uvedené tipy jak poznat kýlu. Vnitřní kýlu sami rozhodně poznat nemůžete, není jak. Co se týká zevních kýl, dají se odhalit jako měkké výstupky nad běžný povrch těla. Zůstávají v podkoží, ale na první pohled do tohoto místa nepatří.
Když zjistíte takovouto vybouleninu kdekoliv na těle, navštivte co nejdříve lékaře. Pouze lékař dokáže rozpoznat příznaky kýly a odpovědně rozhodnout, jak dále postupovat. Návštěvu lékaře neodkládejte, vystavili byste se zbytečnému riziku uskřinutí kýly, které je v krátké době život ohrožující!
Mohou být dokonce i naprosto nebolestivé (což je jejich největší zrádnost). Při odpočinkové poloze se kýlní výstupek většinou ztratí zpět do dutiny břišní nebo do stehna. Kýla bývá měkká, často bez jiného zbarvení než okolí.
Pokud se kýla často dráždí – častým pohybem skrze kýlní branku, může okolí otéci a stát se bolestivým. Uskřinutá kýla intenzivně bolí. Na příznaky uskřinuté kýly se ale podíváme až o kousek níže v textu.
Jaké jsou další příznaky kýly
Vedle samotné vybouleniny se může kýla projevovat jako nepříjemné „pochody“ v břišní stěně nebo v třísle, při velké námaze může dokonce bolet, dost intenzivně. V místě kýly se může projevovat slabost, pálení, tlak. Při tříselné kýle je častým otok v oblasti varlat nebo velkého stydkého pysku.
Nebezpečné je uskřinutí kýly, které člověka ohrožuje na životě
Uskřinutí kýly znamená zaškrcení kýlního vaku a jeho vnitřního obsahu. Je-li ve vaku část některého z vnitřních orgánů, zastaví se v něm krevní oběh a jakákoliv jeho funkce. Orgán začne rychle odumírat, střevo se ucpává. Hrozí selhání orgánu nebo následná infekce, a život člověka je v ohrožení.
Pokud se uskřinutou kýlu nepodaří včas odoperovat, je smrtelná.
Jak poznáte uskřinutou kýlu? Hlásí se velmi intenzivně:
- bolesti v místě kýly
- bolesti v širokém okolí
- ztuhlé břicho
- kýlu nelze zatlačit zpátky, ani při uvolnění svalů vleže na zádech
- kýlní vak mění barvu – přes tmavě červenou až k fialové a modré (ale takto daleko byste to neměli nechat zajít!)
- horečka
- zvracení
- pokud je v kýle střevo, dochází k zástavě odchodu plynů i stolice.
Jak probíhá operace kýly a jak dlouhá je rekonvalescence
Operace kýly se provádí buď tradiční cestou, nebo laparoskopicky. Cílem operace je nejen vrátit orgány na správné místo, ale především zavřít kýlní branku speciální síťkou, přes niž už se vnitřní obsah břich ven nedostane, a nebude se proto kýla ani moci opakovat (a předpokladu dodržení pooperačních pokynů, alespoň v době rekonvalescence).
Po laparoskopické operaci odcházejí pacienti z nemocnice hned na druhý den, zpět do běžného režimu mohou cirka po 2 týdnech. U tradičně prováděné operace (vnitřní, větší nebo srostlé kýly) je pobyt v nemocnici o něco delší, rekonvalescence zabere cirka 6 týdnů.
Dá se operace kýly nahradit nošením kýlního pásu?
Kýlní pás slouží jen jako bezpečnostní opatření pro pacienty čekající na operaci kýly. Pouze u osob, kterým se (pro jejich zdravotní stav) už žádná operace nedoporučuje, může kýlní pás sloužit jako konzervativní léčba. Ale kýly se s ním rozhodně nezbaví, jen se pomůže zabránit jejímu uskřinutí (i když na 100 % ani kýlní pás uskřinutí nepředejde)
Je možné se kýle účinně bránit, aneb je nějaká prevence kýly?
Prevence stoprocentní neexistuje. Pomůže ale předcházet zácpě, obezitě, chronickému kašli (často ho způsobuje kouření). Správně cvičit břišní svaly a především: nepřetěžovat se zvedáním těžkých břemen, pokud na to nejste řádně připraveni a vybaveni.
Největší omyl u kýly: zatlačil(a) jsem si kýlu zpátky – mám vyhráno, kýla zmizela!
Kýla je otevřený průchod ve svalech, kterým se do podkoží dostává obsah dutiny břišní. Že si ho zatlačíte zpět, ještě neznamená, že máte vyřešeno. Průchod ve svalech dovolí kýle, aby se udělala zase. Kýla se řeší operačně proto, že se uzavírá onen průchod ve svalech – kýlní branka.
Kdy s kýlou (nebo s podezřením na kýlu) vyhledat lékaře
Co nejdříve!
